Jak jsem slíbila...Přišel čas, abych vám ukázala, jaké drobnosti se zrodily v adventním čase, aby udělaly radost všem těm, které mám ráda. A naopak uvidíte i to, čímž jsem byla obdarována já, abych měla radost. Neukážu vám všechno, protože asi každý si chce ponechat něco pro sebe, a tak jsem záměrně vybrala ty, které pro mě měly a mají takový ten trochu jiný význam než je jen ten materiální.
Světýlka a svíčky k tomuto času samozřejmě patří, takže jsem se nechala inspirovat na Pinterestu a vznikly tyhle skleničky s motivem zimní temné vesničky, ve které svítí pouze okénka. Doufám, že kamarádkám posloužily a vzpomněly si, že mi na nich záleží. Aby to bylo ještě o trochu lepší, dovnitř jsem přiložila sáček čaje a ozdobila kartičkami s jménem.
Naučila jsem se správnou techniku výroby vazeb i jejich desek, proto mohl vzniknout tenhle zápisník. Není na něm vůbec nic zvláštního, je to pouze ručně šitá vazba, desky, obyčejná látka a jemné přírodní zdobení (peříčko je z divokého kačera), ale já jsem na tento výtvor pyšná. Vznikl z naprosto spontánního rozhodnutí, kdy jsem měla potřebu vytvořit pro spolužačku, které si moc vážím, něco, o čem vím, že se jí na první pohled bude líbit. K přírodě tíhne podobně jako já a navíc k tomu všemu doufám, že kovová miniaturka koně ji zase o trošku popožene k tomu, aby si splnila svůj sen o svém vlastním koni.
Jednoho rána jsem se pustila do malování. Dlouho jsem plánovala, že si barvami něco namaluji, ale jaksi jsem stále neměla odvahu, protože vím, že mi to nikdy moc nešlo. Doufám, že "kytičkáři" poznali, že je to má oblíbená čekanka, a protože si myslím, že se mi docela povedla, tak tentokrát nikam neputovala a stala se dárkem, který jsem si dala já sama.
I když vím, že mám kolem sebe lidi, kteří by mi dali skoro všechno, nač bych si vzpomněla, nikdo by mi nedal takovýto dárek. A to upozorňuji, že je ho jen část. Má vzdálená kamarádka moc dobře ví, co já tolik oceňuji, proto mi vytvořila krabičku plnou ručně dělaných věcí a já nevěděla, na kterou se vrhnout dřív. Brožurka o broucích mě nadchla nejvíce. Děkuju a děkuju!
Před Vánocemi vznikly i tyto lampy. Opět jsem se inspirovala na Pinterestu a jednu věnovala své kamarádce a jejím rodičům, u nichž jsem strávila jeden velmi příjemný vánoční den. Hlavní potřebou je knot a olej do lamp, který je běžně dostupný. Já jsem náplň skleničky pojala trochu zimně a vánočně, ale rozhodně se dají do oleje ponořit i třeba rozkrájené citrusy, podzimní listí, bylinky, kvítky. Záleží, pro jakou dobu to chcete.
Prvně ve svém životě jsem poslala vánoční pohlednice s přáním svým blízkým přátelům. Zpětné vazby mě moc potěšily, takže účel tyto obálky splnily na obou stranách. Posíláte vánoční kartičky také nebo už se to nenosí?! ;)
A zakončím to dary, které jsou jen pro mě. Veliká kniha s úžasnými vintage deskami mi už slouží jako deník, paví peří bude zdobit můj deník z přírody, který si chci o jarních prázdninách vyrobit (a samozřejmě že ho tu uvidíte!), a dále snad se netřeba dlouze vyjadřovat. Náramky z minerálů a náušnice v naprosto nemoderním stylu jsou přesně má parketa, drobný kovový hmyz bude zdobit další a další výrobky, na něž se chystám.
Doufám, že podobně naladěným čtenářům se můj článek líbil, a pokud byste raději do přírody, těšte se na příště. Koukneme do archívu. Buďte si totiž jisti, že mi květiny chybí a nemůžu se dočkat, až s novým foťákem za nimi vyrazím.
A protože tu do nového roku už nic nepřibude, chtěla bych vám, mým čtenářům, kterých je sice poskromnu, ale moc si vás vážím, popřát vám do nového roku především hodně spokojenosti s tím, co děláte, a ať vám to přináší potěšení. Přesně to potěšení, které vás zahřeje u srdíčka. Podle mě je to jedna z nejsilnějších věcí vůbec a já si na ni zakládám si.
