úterý 24. března 2015

Jak si nechat srdce hřát



Po dlouhém měsíci se vracím na místo, kde ráda sdílím své radosti, a obracím se na něj tehdy, když cítím opravdovou potřebu napsat pár řádků za cílem toho, abych buď zahnala špatné nebo podpořila dobré myšlenky, které dělají dny lepšími a barevnějšími.


Čas od vydání posledního článku tedy výrazně pokročil a s ním přišlo i několik naprosto báječných chvilek, jež spolehlivě pohladily bolavou duši, dodaly energii a odvahu do dalších dnů s vědomím, že i ty budou povedené. Čtrnáct dní ve španělské Granadě, pár setkání a objetí s přáteli, výměna několika upřímných úsměvů s milými lidmi, to vše je důvodem k úsměvu.

A když se konečně dočkáte vytouženého jara, vyrazíte do přírody, kde ucítíte vůni půdy a čerstvý jarní vzduch, zahlédnete první květy, necháte své tváře hřát jemnými slunečními paprsky, tak budete na správné cestě, jak si zmiňovaný úsměv udržet a působit díky němu jistěji, odhodlaněji... a to stojí za to, protože cokoli za den uděláte, vám půjde lépe, a i obtížnější situace budete brát s trochou nadhledu.

Moc bych si přála, aby mé fotografie, jež byly foceny s radostí z aktivity, se vám líbily a v ještě lepším případě aspoň trochu ukázaly, na koho či na co se máte obrátit, až vám nebude úplně nejlépe.
Já z nich mám obrovskou radost, konečně se příroda probouzí a já můžu vyjít s foťákem ven... Zima pro mě totiž byla opravdu dlouhým ničím nezajímavým obdobím a já to jaro už zkrátka potřebovala. 
Avšak dále se už podívejte sami.



jaterník podléška (trojlaločný) - Hepatica nobilis


sněženka podsněžník - Galanthus nivalis

 



violka vonná - Viola odorata

 

podběl lékařský - Tussilago farfara


hluchavka nachová - Lamium purpureum


babočka kopřivová mě doprovázela až do půli cesty


sedmikráska chudobka - Bellis perennis